Kolektivní imunita a COVID-19

Kolektivní imunita (jinak též imunita stáda či stádní imunita) nastává, když se velká část komunity (stáda) stane imunní vůči chorobě, takže šíření nemoci z člověka na člověka je nepravděpodobné. V důsledku toho je chráněna celá komunita - nejen jedinci, kteří jsou imunní.

Aby se nějaká nemoc mohla populaci šířit, musí být jisté procento populace schopno se touto nemocí nakazit. Tomu se říká prahová proporce. Pokud je podíl populace, která je imunní vůči např. chorobě COVID-19 větší než tento práh, šíření choroby bude klesat. V takovém okamžiku hovoříme o tzv. prahu kolektivní imunity.

Jaké procento společnosti musí být imunní, aby dosáhlo kolektivní imunity? To závisí na typu onemocnění. Čím je nemoc nakažlivější, tím větší je část populace, která musí být vůči nemoci imunní, aby došlo k zastavení jejího šíření. Například spalničky jsou vysoce nakažlivá nemoc. Odhaduje se, že 94 % populace musí být imunní k přerušení řetězce přenosu.

Jak dosáhnout kolektivní imunity?

K tzv. stádní imunitě u onemocnění COVID-19 vedou dvě hlavní cesty: infekce a vakcinace.

·        Přirozená infekce

Kolektivní imunity lze dosáhnout, když se dostatečné množství lidí v populaci uzdraví z nemoci a vyvinou se u nich ochranné protilátky proti budoucí infekci.

Nežli však začneme spoléhat na kolektivní promoření, měli bychom si uvědomit několik zásadních problémů, které jsou s tím spojené:

·        Reinfekce. Není jasné, jak dlouho jsme po uzdravení z COVID-19 chráněni před opětovným onemocněním. I když máme protilátky, může u nás tato nemoc opětovně propuknout.

·        Dopad na zdraví. Odborníci odhadují, že např. v USA by se 70 % populace – tedy více než 200 milionů lidí - muselo zotavit z COVID-19, aby došlo k zastavení pandemie. Tento ohromný počet infekcí by samozřejmě mohl vést k vážným komplikacím a milionům úmrtí, zejména u starších lidí a jiných rizikových skupin. Nemluvě o potenciálním přetížení státního systému zdravotní péče.

 ·        Vakcinace

Kolektivní imunity lze dosáhnout také tehdy, když bylo dostatečně lidí očkováno proti nemoci a tak se vyvinuly ochranné protilátky proti budoucí infekci. Na rozdíl od metody přirozené infekce vytvářejí vakcíny imunitu, aniž by způsobovaly nemoc a její následné komplikace. Pomocí konceptu stádové imunity vakcíny úspěšně zvládly eliminovat tak nakažlivá onemocnění, jako jsou neštovice, dětská obrna, záškrt, zarděnky a mnoho dalších.

Imunita stáda umožňuje chránit populaci před nemocí, včetně těch, kteří nemohou být očkováni, jako jsou novorozenci nebo ti, kdo mají oslabený imunitní systém.

Dosažení imunity stáda očkováním proti COVID-19 však může být obtížné z mnoha důvodů. Například:

·        Váhavost vůči očkování. Někteří lidé mohou protestovat proti očkování proti COVID-19 z náboženských či filosofických důvodů, kvůli obavám z možných rizik nebo skepsi ohledně proklamovaných výhod a záruk vakcinace. Pokud je podíl očkovaných lidí v komunitě pod prahem odolnosti stáda, mohlo by se nakažlivé onemocnění dále šířit.

·        Otázky ochrany. Není jasné, jak dlouho nás vakcíny ochrání před COVID-19. Je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom zjistili, jak moc vakcíny snižují přenos viru. Výzkum také naznačuje, že vakcíny proti COVID-19 mohou mít nižší účinnost proti některým jeho variantám. Pravidelně se objevují nové varianty, které by mohly být odolnější vůči vakcinaci.

·        Nerovnoměrné zavedení vakcíny. Distribuce vakcín proti COVID-19 se v jednotlivých zemích i v rámci nich dosud velmi liší. Pokud jedna komunita dosáhne vysoké míry očkování proti COVID-19 a okolní oblasti ne, může dojít k opětovnému propuknutí pandemie.

Jak zpomalit přenos COVID-19?

Pokud je to možné, každý rozumný člověk by se měl nechat proti COVID-19 očkovat.

Pokud jste vakcínu proti COVID-19 ještě nedostali, věnujte zvýšenou pozornost následujícím preventivním opatřením:

•       Vyvarujte se těsného kontaktu (méně než 2 metry vzdálenosti) s kýmkoli, kdo je nemocný nebo má příznaky nemoci.

•       Udržujte vzdálenost mezi sebou a ostatními (přibližně 2 metry). To je zvláště důležité, pokud je u vás riziko jiných vážných onemocnění. Mějte na paměti, že někteří lidé mohou mít virus COVID-19 a rozšířit je na ostatní, i když sami nemají žádné příznaky.

•       Ruce si často myjte mýdlem a vodou po dobu nejméně 20 sekund nebo použijte dezinfekční prostředek, který obsahuje alespoň 60 % alkoholu.

•       Noste respirátor alespoň třídy FFP2, nebo nanoroušku ve vnitřních veřejných prostorech a venku všude tam, kde hrozí vysoké riziko přenosu COVID-19, například při přeplněných akcích nebo velkých shromážděních.

•       Při kašli nebo kýchání si zakryjte ústa a nos loktem nebo kapesníkem.

•       Nedotýkejte se očí, nosu a úst.

•       Pokud jste nemocní, vyhněte se sdílení nádobí, sklenic, ložního prádla a dalších věcí do domácnosti.

•       Denně čistěte a dezinfikujte povrchy citlivé na dotyk, jako jsou kliky, spínače osvětlení, elektronika a klávesnice počítačů.

•       Pokud jste nemocní, zůstaňte doma – vyjma situací, kdy se vydáte vyhledat lékařskou péči. V takovém případě se rozhodně vyhněte veřejné dopravě, jízdě taxíkem apod.

Přeloženo z článku publikovaného sítí amerických zdravotnických zařízení Mayo Clinic 28. září 2021.