O mýdle a o tom, jak se mýt dobře

Mýt se je pro moderního člověka samozřejmost, alespoň pro většinu z nás. A zvlášť důležité je to v době celosvětové pandemie koronaviru. Ale nemyslete si, lidé chtěli být čistí už od nepaměti. Proto vynalezli mýdlo. Ale ani sebelepší a sebedražší přípravek na mytí ještě nezaručuje, že si my, lidé moderní, myjeme své ruce správně. O tom, jak si mýt jiné části těla, tento článek nepojednává.

Když se zeptáte chemika, co že je to mýdlo, řekne vám např. toto: mýdlo je směs organických látek v pevné nebo kapalné formě působící jako anionický tenzid, tedy látka, která snižuje povrchové napětí vodných roztoků. Je používáno jako prostředek osobní hygieny, pro čištění povrchů (zejména odmašťování) a k praní prádla. 

Mýdlo a jeho historie

První zmínka o čemsi, co mohlo vzdáleně připomínat mýdlo, sahá až do roku 2800 př. n. l., kdy naši předkové používali k mytí směsi vzniklé smícháním vývaru z kosti velblouda a popele z ohniště.

Jistě zajímavější způsob mytí, zvláště pro muže, se začal používat na počátku 6 st. př. n. l., kdy se Římané mazali olivovým olejem a nechali ho několik hodin působit. Potom přišly krásné polonahé otrokyně, které jim stíraly špínu společně s olejem z těla plochými kostmi zvířat.

Egypťané byli ještě vynalézavější. Zjistili, že kořen rostliny mydlice lékařské je silně saponifikující a lze je využívat k očistě těla. Ale ani tento způsob mytí neměl dlouhé trvání.

Nejvýznamnějším propagátorem mýdla a hlavně pravidelné celkové očisty těla byl ve 2. stol. n. l. řecký lékař Claudios Galenos, který vyráběl mýdla z kozího oleje a dřevěného popela.

Největší rozvoj výroby mýdla nastal kolem roku 600 n. l., kdy byzantští lazebníci začali vyrábět mýdla z olivového oleje, kysličníku vápenatého a louhu, který získávali z dřevěného palmového popela. V této době vznikl cech lazebnický. Lazebníci se začali předhánět o zákazníka, vyráběli mýdla různých vůní a barev, začali do mýdlového základu přidávat to, co jim příroda nabízela. Rostliny, byliny a všemožné vůně.

Ve 14. stol. pronikly na evropský trh výrobky mydlářů ze Španělska a z Itálie. Výroba mýdla z olivového oleje se dostala do Francie v 16. stol. Velkým střediskem produkce mýdla byla v té době Marseille a termín „marseilleské mýdlo“ se pro bělené a parfemované tekuté i kusové mýdlo používá dodnes. Z jižních zemí se postupně výroba mýdla šířila i na sever Evropy, ale protože tamní výrobci, zejména v Anglii, severní Francii a Nizozemsku, používali místo olivového oleje rybí tuk, byla kvalita jejich mýdel horší.

V 17. a na začátku 18. století však byla voda a mýdlo považovány za škodlivé pro lidský organismus, takže mýdlo bylo používáno výlučně při praní oděvů a v omezené míře při čištění příbytků. To se změnilo teprve v 19. století. To se totiž začala rozvíjet průmyslová velkovýroba mýdla založená na moderní chemii.

V roce 1806 založil William Colgate v New Yorku koncern vyrábějící mýdlo nazvaný Colgate & Co. V roce 1872 Colgate dal na trh první moderní parfémované mýdlo. V téže době začali v Cincinnati společně podnikat William Procter a James Gamble. Další společnost vznikla na západě Spojených států nejprve pod názvem B. J. Johnson Co. Protože vyráběla mýdlo ze směsi palmového a olivového oleje, přejmenovala se v roce 1916 na Palmolive, ale později fúzovala na Colgate-Palmolive Co.

Jak mýdlo funguje?

Mýdlo, ať už klasické tuhé nebo tekuté, má hydrofilní část (orientuje se do vody) a hydrofobní část (má afinitu k olejům a tukům – tedy váže obtížně smytelnou špínu). Odstranění špíny z rukou probíhá tak, že se molekuly mýdla hydrofobní částí naváží na olejovou špínu a hydrofilní část ji orientuje směrem do vody. Po obklopení špíny vzniknou tzv. micely, které jsou snadno odstranitelné vodou.

A jak probíhá odstranění virů? Naprosto stejným principem. Mýdlo obklopí virovou nebo bakteriální částici hydrofobními skupinami a umožní její odstranění pomocí vody. Existují i mýdla, která obsahují látky zvané amphiphiles, které přímo porušují membránu viru či bakterie, a tím je zneškodňují. Ale i bez těchto látek je mýdlo funkční a odstraní viry i bakterie z pokožky.

Když není po ruce mýdlo

Jsou situace, kdy potřebujeme mít čisté ruce a nemáme k dispozici tekoucí vodu a mýdlo. Pro takové případy existuje bezoplachová dezinfekce rukou ve formě roztoku nebo gelu. Právě proto, že se neoplachuje vodou, usmrcené mikroby zůstávají na pokožce rukou a právě z tohoto důvodu bychom měli mytí rukou dávat přednost. Cestovní balení dezinfekcí jsou ale praktické na cestách, a to především v období zvýšeného výskytu nějakého onemocnění.

Gely na ruce, do jaké míry jsou účinné?

Na pultech v lékárnách a drogeriích se objevují přípravky, které výrobci nazývají dezinfekce na ruce. Na trhu máme k dispozici více typů dezinfekcí na ruce. Některé jsou tekuté roztoky, jiné tužší gely. Jak si tedy vybrat tu nejlepší? Při výběru správné dezinfekce zamyslete se nad tím, k jakému účelu ji budete používat a co od dezinfekce očekáváte. Ne každá dezinfekce působí kromě bakterií automaticky také proti virům. Hledejte proto na etiketě označení virucidní, co znamená, že ničí viry.

Myjte se dobře a budete se mít dobře

Statistická čísla jsou neúprosná. Ačkoli se ví, že správné mytí rukou je nejjednodušším preventivním opatřením, které může výrazně snížit šíření infekčních nemocí, 95 % lidí si ruce nemyje správně. A to v době, kdy řádí chřipka i obávaný koronavirus SARS-CoV-2, zbytečně zvyšuje nebezpečí nákazy. A přitom správný postup je tak jednoduchý:

·        Namočte si ruce pod čistou teplou tekoucí vodou

·        Aplikujte malé množství mýdla

·        Třete dlaně o sebe mimo proud vody

·        Pravou dlaní mydlete po hřbetu levé ruky propletenými prsty a obráceně

·        Mydlete dlaň o dlaň s propletenými prsty

·        Mydlete hřbety prstů o druhou dlaň se zaklesnutými prsty a obráceně

·        Omyjte levý palec krouživým pohybem v zavřené pravé dlani a obráceně

·        Sevřené špičky prstů levé ruky třete krouživými pohyby v pravé dlani a obráceně

·        Opláchněte ruce čistou tekoucí vodou

·        Ruce si dobře osušte

Teplá, nebo studená? Je to jedno.

Tým vědců z univerzity v Rutgers testoval vlivy teplé a studené vody na efektivitu mytí rukou. Podle jejich výsledků neskýtá teplá voda žádné výraznější benefity oproti vodě studené. Teplota vody tedy podle všeho důležitá není. Doba, po niž pod ní ale ruce ponecháte, ano. Mytí rukou s mýdlem pod tekoucí vodou by mělo trvat alespoň 20 sekund, říkají odborníci.

Tak alou do obchodu pro stopky a budeme se mýt dobře!

 

Zdroje: wikipedie.cz, Mýdlárna Rubens – mydlarnarubens.cz, PharmDr. Barbora Kuthanová – benu.cz, Lobey – lobey.cz, prozeny.cz a ireceptar.cz.

Za obrázek děkujeme Národnímu zdravotnickému informačnímu portálu nzip.cz.