Spím, tedy jsem


Spánek, jev tajemný, mystický, nevysvětlitelný. Odcházíme v něm do "nebytí". Zdají se nám sny, ty podivné "vedlejší životy". Spánek odděluje to, co bylo, od toho, co teprve přijde. Ráno moudřejší večera, říkali naši předkové. A noci se tak trochu báli. Dobrou noc, raději si přáli. Jenže spánek - bez pověr a mýtů - je docela bezva regenerační stav. Kdo nespí rád, ať hodí kamenem!