Vřelé díky, milé včely

Kdyby si medvídek Pú uvědomil, že med je hustá, sladká a lepkavá kapalina vytvářená včelami, případně i jiným hmyzem formou sběru a zahušťování sladkých šťáv, a to především nektarů z květů a medovice, kterou vylučují například mšice, nevím, jestli by nepřestal mít o med zájem. Upřímně řečeno, máte po přečtení této odborné definice chuť si líznout? A přitom je med tak dobrý, tak sladký, tak zdravý a tak cenný!

„To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající“. Nebo „Na jazyku med, slova jako sníh, v srdci chová jed, klam je ve skutcích“. Nebo „Den bez přátel je jako hrnec bez jediné kapky medu“. Tyto 3 citáty, jeden od Praotce, druhý od Walthera a třetí od již zmiňovaného Milneova medvídka Pú, mají hned na úvod připomenout, že med je nejen potravina, ale že jde o historický a kulturní fenomén, o jednu z nejstarších potravin lidstva, kterou lidský rod brával stejně vážně jako třeba vodu, víno či chléb.

Med v historii lidstva

·        Včelaření a včelí produkty, hrály významnou úlohu již ve starém Egyptě. Stará egyptská legenda vypráví, že včely jsou oživlé slzy boha slunce Ra. V těchto dobách byl med neobyčejně vzácný a drahý a byl určen jen privilegovaným osobám.

·        Nejstarším památníkem egyptské medicíny je papyrus Kniha přípravy léků na všechny části lidského těla. V tomto lékařském dokumentu napsaném před 3 500 lety je uvedeno mnoho receptů, v nichž je obsažen med jako lék. Je také známo, že egyptská královna Kleopatra zdokonalovala svou pleť pomocí medových masek.

·        I ve starodávné indické medicíně Ajurvéda se uvádí, že pomocí elixíru a diety, která obsahuje med a mléko, je možné prodloužit život člověka na 500 i více let.

·        Starověcí Indové připisovali medu důležité a mnohostranné léčivé, profylaktické a posilňující vlastnosti. Jimi pojmenovaný lék „alternacia“, který dodával člověku radost a ochraňoval mládí, se připravoval hlavně z medu.

·        Nejvyšší řecký bůh Zeus byl jako dítě živen medovou nymfou Melissou nektarem. Hippokrates aplikoval med jako lék proti horečce. Rovněž proslulí řečtí básníci Homér a Euripides doporučovali med pro jeho rozsáhlé léčivé účinky.

·        Pythagoras ve svých spisech o medicíně tvrdil, že med se vyznačuje různými léčivými vlastnostmi. Pythagorovi stoupenci se živili výlučně vegetariánskou stravou a medem.

·        Hippokrates, největší reformátor starověké medicíny, úspěšně používal včelí med při mnoha onemocněních a sám ho také jedl. Legenda dokonce říká, že na hrobě Hippokrata se usadil roj včel, které produkovaly zvláštní med, léčící dětská onemocnění.

·        Úspěšně používal produkty včelařství i významný učenec střední Asie Abu Ali Ibn – Sina zvaný též Avicena. V jeho kánonu nacházíme desítky receptů, v nichž se používá včelí med nebo vosk.

·        Legenda o milánském biskupovi Ambrožovi dokazuje, jaký význam měly včely a med pro staré křesťany. Když byl sv. Ambrož ještě malý chlapec, usedl mu jednou na obličej včelí roj. Včelky mu vlétly do úst a krmily ho medem.

·        A víte, že před vynálezem medometu (1865) se med jedl i s plásty? 

Jak med vzniká?

Historie medu je, jak vidno, slavná. Ale co současnost?

Jen pro představu, ke vzniku jednoho gramu medu je potřeba, aby včela navštívila přibližně sedm tisíc květů, a za svůj život jedna včela vyprodukuje asi polovinu čajové lžičky medu. Je tedy zřejmé, že med je potravina nejen dobrá a zdravá, ale také vzácná.

V České republice pracuje téměř 50 tisíc drobných včelařů, a proto jsme zemí s největším počtem včelařů v poměru k rozloze. Proto není divu, že med a jeho využití nejen v kuchyni, ale i v lidovém léčitelství u nás má svou tradici.

Včely ukládají med pro přežití v průběhu zimy. Průměrné včelstvo spotřebuje za zimu asi 15 kg - 20 kg medu. Během celého roku je to pak 70 kg medu. Včelař včelám odebere okolo 20 kg - 70 kg medu, proto se před zimou včely zakrmují cukerným roztokem.

1.     Med vzniká z nektaru (sesbírané sladké šťávy květin), nebo z medovice (ze stromů). Včela nasaje nektar či medovici do medového váčku. Medový váček je od žaludku oddělen chlopní, takže je zaručeno, že nemůže dojít k natrávení.

2.     Včela přiletí k úlu a tam předá „náklad" nektaru či medovice sosákem mladší včele (každá včela má svoji úlohu), takto je sladina několikrát spolknuta a vyvrhnuta - každá včela tím přidá i enzymy a aminokyseliny ze svých žláz a zároveň dochází k odpařování vody. Když je tímto procesem „med" dostatečně zahuštěn (asi na cca 30% vody) je uložen do šestihranné včelí buňky.

3.     K odpařování dochází také z důvodu vysoké teploty v úlu, kde je kolem 35°C. Mávání křídel včel je vytvářen neustálý proud vzduchu, který odvádí přebytečnou vodu česnem z úlu ven. Když dosáhne vlhkost medu kolem 17% vlhkosti, je v buňkách zavíčkován = zakonzervován. Včely dokáží nektar vysušit ze 70% na 17%.

Květový a medovicový

·        Květový med - neboli nektarový, často také nazývaný luční, pochází z nektaru rostlin, většinou z květů. Včely-létavky přinesou v medném váčku přibližně 40 mg sladiny do úlu, kde ji předají úlovým včelám. Ty uloží řídký nektar obsahující 60-70 % vody do buněk a postupně jej přenáší, zahušťují a obohacují o výměšky svých žláz. Klesne-li obsah vody na zhruba 18 %, med v buňkách zavíčkují a skladují na bezsnůšková období. Tento med se nijak nekazí.

·        Medovicový med - neboli lesní, vzniká složitějším způsobem. Mšice a jiní podobní živočichové nabodávají rostlinná pletiva, kterými proudí míza bohatá na živiny, hlavně cukry. V době rozmnožování mají mšice velkou spotřebu bílkovin. Těch je ale v míze relativně málo. Nasátou mízu proto mšice filtrují a přebytečný sladký roztok (medovici) rozstřikují po okolí. Kapičky medovice sbírají nejen včely, ale také třeba mravenci (Ferda Mravenec mšice dokonce "choval", vzpomínáte?).

Včely jsou při snůšce věrné jednomu zdroji nektaru či medovice tak dlouho, dokud z něj získávají sladinu. Vznikající med tak většinou bývá jednodruhový. Jednodruhové medy mají svoji jedinečnou chuť a vůni, ať už se jedná o med pohankový, akátový, řepkový, či jiný. Z prvního medobraní vzniká med květový, z druhého smíšený. Třetí medobraní bývá medovicové.

Proč je med zdravý

Účinky medu na zdraví jsou opravdu všestranné. Obsahuje totiž všechny potřebné živiny, jako jsou bílkoviny, vláknina, cukry, různé vitamíny, minerály, enzymy a aminokyseliny. Je zde zastoupeno poměrně velké množství železa, vápníku, sodíku, draslíku, fosforu a zinku. Med je dobrým zdrojem vitamínu C a vitamínů skupiny A, B, E, H, K.

Draslík obsažený v medu pomáhá při chřipce a snižuje horečku, jelikož vyvolává pocení a usnadňuje vykašlávání hlenů. „Med je skvělým pomocníkem při prevenci i při samotné léčbě širokého spektra nemocí. Působí protizánětlivě, posiluje oběhovou soustavu a srdce, brání onemocnění dýchacích cest a horečnatým onemocněním,“ vysvětluje Milan Špaček, medový sommeliér a majitel firmy Medokomerc. 

Železo, které je obsažené v medu, zlepšuje krvetvorbu. Mezi méně známé účinky medu patří také snižování krevního tlaku, regulace cholesterolu v krvi a hojení menších popálenin. Díky svým regeneračním a zklidňujícím účinkům se používá také v kosmetickém průmyslu. Med vyživuje a hydratuje pokožku, ničí bakterie, má silné čisticí účinky a bojuje proti volným radikálům, které způsobují stárnutí pleti.

Med jako lék

·        Při nachlazení - Jako podpůrný prostředek při nachlazení se med používá od pradávna. Kromě doplnění energie působí i psychologicky - i malé děti vědí, že med je zdravý. Dostatek tekutin, teplo a klid zařídí vše ostatní. Dáváme-li med do čaje (zejména s citrónem), je lepší, když není čaj vroucí - med i citrón si uchová více hodnotných látek.

·        Tišení kašle - Lékaři ze Státní univerzity v Pennsylvánii v rámci vědecké studie zjistili, že čajová lžička medu (nejlépe pohankového) podaná večer před spaním při zánětu horních cest dýchacích napomáhá tlumení kašle a klidnému spánku více, než volně prodejné léky. Stejné využití pomáhá i proti nespavosti.

·        Hojení ran a popálenin - Studie potvrzují, že med desinfikuje ránu, snižuje otok a napomáhá obnově tkáně. Nízké pH květového medu působí nepříznivě pro růst bakterií a plísní. Med působením osmotického tlaku navíc odčerpává z rány vodu nutnou pro jejich růst. Při postupném ředění medu tkáňovým mokem se uvolňuje peroxid vodíku v malém množství, avšak dostatečném k aktivnímu působení na bakterie. Med aplikujeme na obvaz, který poté přiložíme na ránu tak, aby ji medový zábal překrýval. Díky jeho tekutosti a nelepivosti na tkáně jsou převazy bezproblémové (1x denně) - med při nich není potřeba omývat.

·        Při rekonvalescenci po různých onemocněních - Boj s nemocí je námaha, organizmus potřebuje spoustu energie. Přidávejte med do mléka.

·        Žaludeční vředy - Med snižuje sekreci žaludečních šťáv na polovinu. Na lačný žaludek užívejte 1 lžíci denně.

·        Nespavost - Před spaním si dejte kávovou lžičku medu. Večeřet by se mělo již v 17 hodin.

·        Onemocnění jater a žlučníku - Med usnadňuje léčení ovocnými cukry. Při zánětu žlučníku může pravidelným užíváním medu dojít k uklidnění.

·        Žloutenka - Doporučuje se užívat denně med, případně ho míchat s ovocnými šťávami a vodou.

·        Přecitlivělé nervy – Nejlépe lžíci medu ráno na lačný žaludek a lžíci medu večer před spaním.

·        Pálení žáhy – Med se užívá namísto jedlé sody.

·        Při zácpě – Před spaním si dejte kávovou lžičku medu – upravuje stolici.

·        Při cukrovce – Neškodí užívat denně kávovou lžičku světlého medu při dodržování ostatní diety.

·        V těhotenství – Ženy mají zkonzumovat alespoň 5 kg medu v průběhu celého těhotenství. Plod tak dostane látky potřebné ke zdravému vývoji.



Zdroje: Včelky.cz, Český svaz včelařů, z.s., základní organizace Nové Město na Moravě – csvnmnm.cz, rodinná firma Pleva – Pleva.cz, Marie Chmelíková – MojeZdraví.cz, Medokomerc.cz